| Browning Automatic Rifle (BAR M1918A2) |
|---|
 V pokračování našeho miniseriálu o zbraních si představíme další povedený kousek z CoD a to jmenovitě Browning Automatic Rifle neboli BAR, která je velmi oblíbenou „hračkou“ při hraní za američany.John Moses Browning (1855-1926) navrhl roku 1917 zbraň pro americké vojáky a jejich spojence, aby jim na bojištích velké války poskytl automatickou pušku. Jedná se defakto o podivný hybrid mezi automatickou puškou a lehkým kulometem. Na pušku se jedná ovšem o zbraň příliš rozměrnou a těžkou (přes 8 kg) a označení kulomet si nezaslouží díky malé kapacitě zásobníku (20 nábojů) a častému přehřívání hlavně při příliš rychlé palbě. M1918 se dostala do služby až v posledním roce první světové. Používal se jako podpůrná zbraň mužstva. Oproti kulometům měl bar nevýhodu krom malé kapacity zásobníku i rychle se přehřívající hlaveň, což při horlivé podpůrné palbě způsobovalo problémy, občas dokonce začalo hořet dřevěné předpažbí zbraně. První model M1918 měl přepínání mezi poloautomatickým a automatickým módem palby. Neměl ramenní opěrku ani dvounohý stojánek,  které jsou charakteristické pro pozdější modely. Použita byla kovová mířidla s pevnou muškou a hledím ve tvaru štěrbiny. Roku 1930 přišla verze M1918A1 s ramenní plátovou opěrkou připevněnou k pažbě a dvojnohým stojánkem s bodci a na počátku druhé světové války (roku 1939-1940) začala být dodávána do výzbroje USA modifikovaná verze nesoucí označení M1918A2, která byla plně automatická, ale měla zabudovaný přepínač kadence palby, který nyní umožňoval střílet v jednom z automatických režimů a to buď pomalém (300-450 r/m) nebo rychlém (500-650 r/m). M1918A2 byla původně nasazena s odnimatelným torzem pažby ve tvaru hrotu, který se zasouval do dřevěné pažby. Měla též kratší plátovou ramenní opěrku a dvounohý stojánek protiskluzového typu. Pozdější modifikace byly vybaveny plastovou pažbou a pomocnou ručkou pro přenášení. Mířidla měla s pevnou muškou a nastavitelným štěrbinovým hledím pro snos větrem. BAR převzalo do své výzbroje mnoho evropských armád, sloužil třeba v Polsku, Švédsku, Belgii, … BAR zůstal jako podpůrná zbraň mužstva ve výzbroji jednotek USA až do konce Korejské války (1950-1953). Až do úplné ukončení produkce se této velmi zajímavé zbraně vyrobilo cca 350.000 kusů.  A moje pocity z této pušky při hraní Call od Duty. ^7Výhody: ^^způsobuje při zásahu velké poškození; zásah hlavy znamená okamžitou smrt; velmi přesná i na velké vzdálenosti při střelbě přes mířidla v jakékoli poloze; v pokleku a v leže velmi přesná i při střelbě přes kříž jednou až dvěma ranami; přes mířidla se dá po nějaké době hraní s touto zbraní zvládnout i přesná střelba na střední a bližší vzdálenosti dávkou nebo dokonce fullautem. ^7Nevýhody: ^^pomalý pohyb s touto těžkou zbraní v rukou; velmi, ale opravdu velmi pomalé přebíjení (proto BAR nepřebíjejte nikdy při akci nebo na nechráněném místě!!!); na automatickou zbraň příliš malá kapacita zásobníku; při střelbě dávkou nebo fullautem celkem kope. Jde o jednu z nejnebezpečnějších zbraní v rukou zkušeného nepřítele při hraní mp CoD. Smrtící jak na dálku tak při boji na krátkou vzdálenost. Vhodná hlavně pro obranu, kemp a pomalý postupný útok, na rush je asi opravdu lepší výběr Thompson ;)  • možná někdo z hráčů CoD ještě stále netuší, že i ve hře lze u BAR M1918A2 přepínat mezi rychlejším a pomalejším režimem palby a to defaultně klávesou „H“ ;)^7Stát: USA Délka: 121,4 cm Dílka hlavně: 61 cm Váha: 8.8 kg (bez zásobníku) Efektivní dostřel: cca 600 m Kadence (pomalá): cca 300-450 ran/minutu Kadence (rychlá): cca 500-650 ran/minutu Ráže: 7.62x63mm (.30-06 M2) Kapacita zásobníku: 20 nábojů Úsťová rychlost: 855 m/s^^  |
Thompson M1 |
|---|
A moje pocity z této pušky při hraní Call od Duty. Stát: USA
|
A máme tu další díl našeho seriálu o zbraních. Dnes si představíme si jednu z nejoblíbenějších zbraní rusherů. Poprvé byl vyroben v roce 1921, ovšem US Army nějak zvlášť neoslnil. Zaveden do výzbroje USMC byl až v roce 1928 po menších úpravách které snížili kadenci jako Thompson M1928. Měl přední pistolovou rukojeť a bubnový zásobník na 50 nábojů. Největší věhlas však získal v rukou kriminálních živlů za prohibice ve třicátých letech.[/head] Obrázek gangstera z Chicaga by bez něj nebyl úplný V roce 1942 bylo nutné v rámci úspory důležitých materiálů a zefektivnění výroby zjednodušit konstrukci. Výsledkem byl Thompson M1 s dynamickým závěrem, později i s pevným zápalníkem Thompson M1A1. rozdílem patrným na první 
pohled je napínací páka závěru - u prvního modelu nahoře, u dalších na pravé straně zbraně. Přestaly se používat i bubnové zásobníky (údajně z důvodu hlučnosti - při nočních hlídkách v něm chřestily náboje) a byly nahrazeny je zásobníky klasického tvaru na 20, případně 30 nábojů. Zbraň byla mezi vojáky oblíbena - byla spolehlivá, střílela již zmiňovaným nábojem 45 ACP a při troše tréninku se s ní dalo střílet od bokus překvapivou přesností. Oblíben byl zvláště v Tichomoří, protože se s ním v džungli dobře zacházelo a na krátké vzdálenosti, na které se bojovalo ve většině případů, byl naprosto ideální. Kadence byla zhruba 700 ran/min. Ve výzbroji se v omezených počtech vyskytoval ještě ve Vietnamské válce.
M1 Garand |
|---|
Mé pocity s touto zbraní ve hře: Náboj.............7,62 x 63 mm
|
Dnes přidávám do našeho miniseriálu americkou zbraň M1 Garand. Americký konstruktér John C. Garand patentoval v roce 1930 samonabíjecí pušku, která byla dále zdokonalena ve spolupráci se státní zbrojovkou ve Springfieldu.Konečně v lednu 1936 po dlouhých zkouškách americká armáda oficiálně zavedla tuto zbraň do své výzbroje namísto pušky opakovačky Springfield 1903. Byla to pevná, spolehlivá zbraň, umožňující různé použití na bitevním poli Puška M1 pracovala na principu odběru plynů z hlavně ústí,táhlo pístu ovládalo otočný závěr, zásobovaný náboji z pevné schránky ve středu pažby.Nabíjela se 8náboji,které byli spojené páskem.Ale nevýhodou této zbraně bylo to,že se nedala znovu dobýt při polovičně vystříleném zásobníku Výsadkáři za druhé světové války si jako elitní jednotky mohli vybrat zbraně-nejoblíbenější u nich byla právě M 1 Garand. Od zavedení této pušky v roce 1936 až do vstupu USA do války v prosinci 1941 dostala armáda pouze několik tisíc pušek M1, ale v průběhu války se rychle rozšířila a její celková produkce dosáhla čtyř milionů.
M1A1 Carabine |
|---|
 V pokračování našeho seriálu o zbraních z call of duty , který dlouho přetrvával v pozici zastaveno, bych vám rád představil M1A1 Carabine. Karabina M1 byla vyvinuta aby poskytovala jednotkám v poli větší palebnou sílu než standardní pistole a pušky při případném ůtoku nepřítele nebo pohybu jeho jednotek. Karabina splnila potřebu zbraně těžší než pistole, ale lehčí než pušky. Karabina M1 se ukázala natolik účinnou zbraní, že byla nasazována pro ochranu jednotek těžkých zbraní. Všechny modely používaly standardní munici ráže .30 v patnácti a třicetiranných zásobnících.* M1 mohla střílet pouze v poloautomatickém módu * M1A1 byla také poloautomatická, ale byla vybavena skládací kovovou pažbou, což bylo ideální pro paradesantní jednotky * M2 mohla být přepnuta z poloautomatiky do automatického módu * M3 měla speciálně upravené, vyvýšené tělo pro upevnění ostřelovačského dalekohledu "Snooper Scope" se čtyřnásobným zvětšením. Vyhody ve hře: Myslím si že její výhoda spočívá pouze v obratnosti a rychlosti střelby. Nevýhody : Slabá |
| Mauser 98K (Kar 98K) |
|---|
 Vítám Vás u prvního dílu miniseriálu, kde bych chtěl alespoň stručně představit zbraně všech bojujících stran ve hře Call of Duty. Dnes začneme mojí oblíbenou zbraní a tou je německá pěchotní puška Mauser 98K neboli Kar 98K. Tato puška resp. její předchůdkyně byla zavedena do německé výzbroje již v roce 1898 pod označením Gewehr 98. Před první světovou válkou nesla označení Kar 98A a po válce to byl model Kar 98B. Teprve v roce 1935 začala výroba modelu s označením Kar 98K a ten se stal standardní a nejrozšířenější puškou německé armády ve druhé světové válce.  U modelu Kar 98K došlo oproti modelům z první světové k hlavní úpravě v podobě zkrácení hlavně (u modelu pro snipery vybaveného optikou zůstala delší hlavěň) a odlehčení celé zbraně. S rozvojem kulometů, zmizela totiž masová potřeba pušek se smrtícím dostřelem na velmi velké vzdálenosti. K další úpravě v podobě použití slabších nábojů, což by přineslo zmenšení zpětného rázu, menší hmotnost náboje a vylehčení celé zbraně, bohužel nedošlo z ekonomických důvodů. Proto i u modelu Kar 98k zůstal poměrně velký zpětný ráz, který znesnadňoval zacházení se zbraní. Ale naopak zbrani zůstal smrtící účinek a značný účinný dostřel. Další přednosti opakovačky Kar 98K byly velice jednoduchá konstrukce, spolehlivost, nenáročnost na údržbu, dlouhá životnost a přesnost střelby.^7 A moje pocity z této pušky při hraní Call od Duty.  Výhody: ^^velmi přesná při střelbě přes mířidla, dostatečně přesná i při střelbě „přes kříž“ v klidu, při dobrém zásahu smrtící účinek, rychlý pohyb s Karem 98K v ruce, mě sympatická otevřená mířidla, celkově dobrý pocit ze střelby i zacházení s touto zbraní. ^7Nevýhody: ^^pomalé nabíjení a malá kapacita zásobníku. Jde o velmi účinnou zbraň na velké i střední vzdálenosti. Její účinnek neklesá ani na blízko, ale tam je potřeba vysoký skill (nebo štestí :) při míření, protože protivník Vám vetšinou druhou šanci k výstřelu nedá.  Nepřítel umře na jeden dobrý zásah. Při tom špatném je natolik zraněný že stačí vzít pistolku a jendou ranou ho dodělat (popřípadě granátem nebo fullatem ze sapru).^7Stát: Německo Délka: 111 cm Dílka hlavně: 60 cm Váha: 3.92 kg Dostřel: mířený cca 400 m, účinný cca 2.000 m, maximální cca 4.000 m Kadence: cca 15 ran/minutu Střelivo: 7.92 x 57 mm Mauser Kapacita zásobníku: 5 nábojů Úsťová rychlost: 745 m/s Výroba v letech: 1935-1945  |
| Maschinenpistole 44 (MP44) |
|---|
Moje pocity ve hře:Myslím si,že patří k nejlepším samopalům v CoD,je velmi účinná na blízko i na dálku. Stát: Německo
|
Tak já navážu na rraka a do našeho mini seriálu o zbraních přidám německou zbraň MP44.Je to automatická puška v níž se spojili vlastnosti samopalu,pušky a kulometu.Měla označení Maschinenpistole 42 (H).V malém množství ji dostali divize SS Leibstandarte,Das Reich a Totenkopf koncem roku 1942. Vylepšená verze přišla jednotkám do výzbroje o rok později pod označením MP43.V poli se ukázalo,že je to přesně taková zbraň,kterou vojáci potřebuj! A tak roku 1944 byla zahájena hromadná výroba v prakticky nezměněné podobě s názvem MP44.(Hitler nařídil zbraň přejmenovat na Sturmgewehr 44-STG 44).Tato zbraň byla přednostně vydávána jednotkám SS. Stejně ale byla tato zbraň vzácnost a tak se vymyslel organizační řád:Velitelé shromažďovali všechny MP44 u sebe tak,jak k jednotce přicházeli,aby je pak v případě protiútoku přidělili elitním četám s nimiž se počítalo jako s nouzovou zálohou.Takové jednotky SS pak vynikali daleko větší palebnou silou=vítězství nad masou!! :) A navíc její tvar připomíná trochu AK-47 :))
| Bren Light Machine Gun (Bren LMG) |
|---|
A moje pocity z této zbraně při hraní Call od Duty. Stát: Britain
|
V pokračování našeho miniseriálu o zbraních si představíme další povedený kousek z CoD a to Bren Light Machine Gun neboli Bren LGM. L4A4 je poslední verzí legendárního BRENu (Brno-Enfield, původní místa výroby), jedné z nejlepších zbraní 2. světové války. Ve 30. letech hledala britská armáda náhradu za dosavadní lehký kulomet Lewis, a po náročných testech vybrala československý ZB 26, který přesvědčil svou odolností a spolehlivostí. Zbraň byla upravena na britskou ráži .303, zavedena do výzbroje Velké Británie , a po vypuknutí války i do ostatních zemí Britského společenství a řady 
dalších spojeneckých armád. V průběhu války potvrdil BREN své kvality na bojištích Evropy, Afriky a Asie a stal se tak východiskem pro mnohé poválečné konstrukce. V samotné britské armádě byl v 50. letech opět upraven na jinou ráži, 7,62*51mm NATO, označení BREN změněno na L4 a v této podobě sloužil do 80. let, kdy začal být nahrazován lehkým kulometem L86. Kulomet pracuje na principu odběru plynů z vývrtu hlavně. Zbraň střílí z otevřeného uzávěru, který se uzamyká vykývnutím závorníku. Charakteristickým rozpoznávacím znakem je shora umístěný zásobník.
| Sten Gun |
|---|
Jednoduchá konstrukce, částečně inspirovaná ukořistěnými německými samopaly, byla navržena majorem R. V. Sheffieldem a H. J. Turpinem, kteří zbrani dali jméno, společně s továrnou Enfield, která ji vyráběla (S - Sheffield, T - Turpin, EN - Enfield). První samopaly byly vydány jednotkám v roce 1941. I přes to, že některé části musely být upraveny, samopaly STEN svůj americký protějšek Thompson v severozápadní Evropě zcela nahradily před invazí do Normadie.
Varianta z roku 1944, Mk. III, měla ještě jednodušší konstrukci, navrženou firmou Liner Bros., výrobcem hraček. Byla to patrně nejlepší verze tohoto samopalu, nebyla však vyráběna ve velkých množstvích. Mk. V byla pak zvláštní verzí pro výsadkové jednotky - měla dřevěnou pažbu a pistolovou pažbičku, byla také doplněna přední pažbička a nástavec na bodák. Výhody i nevýhody přinesla podobnost s německým MP40. Stejná ráže s jeho německým protějškem umožnila samopalu Sten možnost použít stejnou devítimilimetrovou munici. Na druhou stranu, zásobník založený na stejném systému byl často příčinou zaseknutí zbraně, samopal take často sám spustil, pokud byl upuštěn na zem, což bylo příčinou mnoha náhodných zranění a často dokonce smrti. I přes zmíněná vylepšení se STEN nestal příliš populárním. Byl přezdíván "instalatérovou noční můrou" pro svou podobnost kusu trubky, i přes svou neoblíbenost poskytl vojákům ty služby, pro které byl vyroben.
Stát: Britain
|
Po delší době tu máme další díl seriálu o zbraních. V dnešním díle si představíme britského STENA. Druhá světová válka přinesla konečný přechod od pušek k masovému používání samopalů, což bylo pro britskou armádu roku 1939 jistě velmi bolestivé. Spojenými státy byly dodávány samopaly Thompson ve velkých množstvích, přesto však byly velmi nákladným řešením daného problému, dokonce i po zlevnění a zjednodušení jejich výroby (viz článek o Thompsonu).
| PPSH 41 |
|---|
|
V pokračování našeho seriálu o zbraních z call of duty bych vám rád představil PPSH 41.. Přesto bych rád začal jeho předchůdcem a to PPD34/38.. V roce 1934 byl do výzbroje přijat samopal PPD 34, jehož konstrukce vycházela z německého MP 28 a finského Suomi vz 31. Byl komorován na sovětský náboj 7,62x25 , střílel z bubnového zásobníku na 71 nábojů. V roce 1938 proběhla menší modernizace, ovšem základní neduh těchto zbraní – komplikované podávání nábojů ze zásobníku a z 
toho plynoucí poruchovost se nepodařilo zcela odstranit. Měla ho vyřešit až verze PPD 40, což se také stalo, ovšem po vyrobení zhruba osmdesáti tisíc kusů byla jeho výroba zastavena ve prospěch PPSH 41. Tím se konečně dostáváme k zmiňovanému ^2PPSH 41^^. Byl to nejrozšířenější a pravděpodobně nejlepší sovětský samopal. Vzhledově se podobá svému předchůdci PPD, jde ovšem o zcela jinou konstrukci . Používal buď klasický zásobník na 35 nábojů, nebo bubnový na 71. Ohromující je na něm kadence- neuvěřitelných 900 ran/min (stejná jako MG 34!) Od roku 1941 do roku 1947 se ho vyrobilo kolem 5 milionů kusů. Byl dokonce zaveden i v německé armádě jako MP 717(r), případně překomorován na náboj 9mm Luger, upraven na používání zásobníku z MP 40 a označen jako MP 41 (r).
A moje pocity z této pušky při hraní Call od Duty. 
Stát: Rusko
